|
|
Zhodnocení odpadového materiálu - vaječných skořápek
Zlámal, Filip ; Pernica, Marek (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím odpadového materiálu – vaječných skořápek a zhodnocení této odpadové suroviny pro získání zajímavých a hodnotných produktů. V úvodní části práce jsou popsány vlastnosti, složení a struktura vaječné skořápky bohaté na minerály a složení jejích membrán. V další části práce je zhodnoceno potenciální využití tohoto odpadu jako např. hnojiva, adsorbentu, možných využití v medicíně a farmacii, využití v elektronice, jako katalyzátoru při tvorbě bionafty a další. Pozornost je také věnována technologickým procesům zpracování vaječných skořápek spolu se separací membrán a skořápek. V další části práce jsou vyjmenovány realizace technologií společností zpracovávajících vaječný odpad včetně způsobu jeho zpracování a jeho dalšího využití.
|
|
|
Nakládání s biologickým odpadem ze zpracování vajec
Zich, Jan ; Brummer, Vladimír (oponent) ; Máša, Vítězslav (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je rešerše možných využití vaječného odpadu, přičemž důraz je kladen na farmaceutický průmysl. Nejdříve je popsáno běžné nakládání s tímto odpadem včetně legislativy a také je vysvětleno, že se jedná o dvojí surovinu – skořápky plné vápníku a blány bohaté na kolagen a další látky. Dále jsou představeny a zhodnoceny různé způsoby využití vaječného odpadu, k nimž patří zejména aplikace ve farmaceutickém průmyslu. Na závěr je provedena rešerše komerčních řešení, patentů a dalších zdrojů zabývajících se procesem zpracování vaječného odpadu. Z ní vyplynulo, že ačkoliv existuje mnoho patentů, nabídka zařízení pro tento účel je na trhu velmi omezená. Získané poznatky jsou využity při návrhu unikátní procesní linky umožňující zpracování obou složek vaječného odpadu pro jako farmaceutické produkty.
|
|
|
Eliminace výskytu vajec s poškozenou skořápkou u nosných hybridů na konci snášky
Horník, Radek
Zhoršující se kvalita skořápky v závislosti na věku nosnic způsobuje producentům konzumních vajec značné ekonomické ztráty. Cílem pokusu bylo zjistit, zda zkrmování vitamínu D3 ve formě 25-hydroxivitaminu D3 zlepší kvalitu skořápky po 46. týdnu věku hejna. Do sledování byly zahrnuty dvě haly s hejny nosnic Lohmann Brown-Classic, které byly ustájeny v obohacené klecové technologii. Obě haly byly krmeny stejnou krmnou směsí od jednoho dodavatele. Od 38. týdne věku byla v pravidelných dvoutýdenních intervalech odebírána vejce v počtu 60 ks z každé haly za každé sledování. U těchto vajec byla stanovena hmotnost vajec a pevnost, hmotnost a tloušťka skořápky. Od 46. týdne se na jedné hale začal v krmné směsi zkrmovat kromě vitamínu D3 jeho hydroxianalog 25-hydroxivitamin D3. Sledování uvedených parametrů probíhalo až do 67. týdne věku. Bylo zjištěno, že na hale, kde byl zkrmován 25-hydroxivitamin D3 byla lehčí vejce (P < 0,001), což bylo způsobeno tím, že na této hale byla průkazně lehčí vejce ještě před pokusným zásahem (P < 0,05). S hmotností vajec úzce souvisí hmotnost skořápky, která byla také průkazně nižší na pokusné hale (P < 0,05). V pevnosti a tloušťce skořápky nebyl mezi halami průkazný rozdíl. Na hmotnost vajec a skořápky i na tloušťku skořápky měl průkazný vliv věk hejna (P < 0,001). Nebyl zjištěn pozitivní vliv 25 hydroxivitaminu D3 na kvalitu skořápky.
|
|
|
Trendy ve využití složek vajec
Doležalová, Eliška
Vejce jsou dnes uznávána nejen jako složka stravy, ale také jako vstupní materiál poskytující spoustu cenných bioaktivních látek, které se využívají především v potravinářství, ale také v lékařství, veterinární medicíně, farmakologii a biotechnologii. Vaječný žloutek je významným zdrojem antioxidantů, aromatických aminokyselin, karotenoidů, vitamínů, fosfolipidů a bílkovin. Vaječný bílek je vynikajícím přírodním zdrojem vysoce kvalitních bílkovin, které jsou bohaté na esenciální aminokyseliny. Vaječná skořápka obsahuje především vápník a další minerální látky. Slepičí vaječný žloutek má řadu technologických funkcí, včetně emulgačních, želírujících a filmotvorných. Ke zlepšení funkčních vlastností vaječných složek mohou být požity různé typy modifikace. K modifikaci vaječného žloutku může být použita např. enzymatická hydrolýza a pro modifikaci vaječného bílku se využívá deamidace. Vaječné skořápky jsou považovány primárně za odpad s nulovou hodnotou, přestože jsou bohaté na organické i anorganické sloučeniny, které lze využít v různých formách.
|
|
|
Zhodnocení odpadového materiálu - vaječných skořápek
Zlámal, Filip ; Pernica, Marek (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím odpadového materiálu – vaječných skořápek a zhodnocení této odpadové suroviny pro získání zajímavých a hodnotných produktů. V úvodní části práce jsou popsány vlastnosti, složení a struktura vaječné skořápky bohaté na minerály a složení jejích membrán. V další části práce je zhodnoceno potenciální využití tohoto odpadu jako např. hnojiva, adsorbentu, možných využití v medicíně a farmacii, využití v elektronice, jako katalyzátoru při tvorbě bionafty a další. Pozornost je také věnována technologickým procesům zpracování vaječných skořápek spolu se separací membrán a skořápek. V další části práce jsou vyjmenovány realizace technologií společností zpracovávajících vaječný odpad včetně způsobu jeho zpracování a jeho dalšího využití.
|
|
|
Nakládání s biologickým odpadem ze zpracování vajec
Zich, Jan ; Brummer, Vladimír (oponent) ; Máša, Vítězslav (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je rešerše možných využití vaječného odpadu, přičemž důraz je kladen na farmaceutický průmysl. Nejdříve je popsáno běžné nakládání s tímto odpadem včetně legislativy a také je vysvětleno, že se jedná o dvojí surovinu – skořápky plné vápníku a blány bohaté na kolagen a další látky. Dále jsou představeny a zhodnoceny různé způsoby využití vaječného odpadu, k nimž patří zejména aplikace ve farmaceutickém průmyslu. Na závěr je provedena rešerše komerčních řešení, patentů a dalších zdrojů zabývajících se procesem zpracování vaječného odpadu. Z ní vyplynulo, že ačkoliv existuje mnoho patentů, nabídka zařízení pro tento účel je na trhu velmi omezená. Získané poznatky jsou využity při návrhu unikátní procesní linky umožňující zpracování obou složek vaječného odpadu pro jako farmaceutické produkty.
|
|
|
Faktory ovlivňující depozici vybraných antimikrobiálních složek do jednotlivých struktur vejce
Pokorná, Monika ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Jak během ovogeneze, tak ihned po snesení je ptačí vejce vystaveno silnému tlaku ze strany mikroorganismů, které jsou schopny pronikat póry ve skořápce a infikovat jeho vnitřní struktury. Vzhledem k prokázaným negativním dopadům na líhnivost, životaschopnost a fenotyp mláďat se vyvinula kaskáda bariér, které dokážou riziko bakteriální infekce minimalizovat. Za jedny z nich se považuje depozice antimikrobiálních složek do skořápky a bílku vejce. Jedná se o celou řadu bílkových proteinů, mezi nimiž svým zastoupením a antimikrobiálním efektem dominují lysozym a ovotransferin, které jsou ukládány částečně i do skořápky a kutikulární vrstvy skořápky. Z nejnovějších studií vyplývá, že se antimikrobiální obranu vejce mohou zprostředkovávat také skořápkové pigmenty - biliverdin a protoporfyrin, které zvýšenou absorpcí UV záření a regulací vodivosti a srážení vodních par na povrchu vejce brání jeho kolonizaci mikroorganismy. Přestože je přítomnost těchto antimikrobiálních složek v různých strukturách vejce prokázána, není dosud známa komparativní studie zabývající se vztahem mezi depozicí vybraných antimikrobiálních složek do povrchových - skořápka a kutikula, a vnitřních struktur vejce - bílek, u vajec s různě barevnou skořápkou. Rovněž chybí uspokojivá odpověď na otázku, jakou roli v procesu deponace...
|
|
|
Fyziologická podstata variability v pigmentaci ptačí skořápky
Mengr, Jan ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent)
Zbarvení vajec u ptáků je způsobeno skořápkovými pigmenty uloženými ve skořápce vejce. Tyto pigmenty se liší barvou, chemickou strukturou a místem deponace ve skořápce. Funkce pigmentace vejce je z tradičního hlediska posuzována především jako kryptická či termoregulační. Novější hypotézy však poskytují nový úhel pohledu na funkci pigmentace skořápky. Skořápky mají odlišnou pigmentaci jak mezi různými druhy, což je dáno primárně geneticky, tak mezi populacemi jednotlivých druhů, kde se do velké míry uplatňují environmentálními vlivy působící na samici. Tato práce se zaměřuje jednak na popis charakteristiky jednotlivých skořápkových pigmentů, jejich syntézu, deponaci do skořápky, tak také na význam variability v pigmentaci ptačího vejce a její fyziologickou podstatu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Evoluční omezení vzniku živorodosti u amniotických obratlovců: Proč nejsou žádní živorodí ptáci?
Chmelová, Kristýna ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Gvoždík, Václav (oponent)
Evoluce živorodosti fascinovala biology již dlouhá léta. Tento zajímavý a geograficky rozšířený fenomén se objevil ve fylogenezi obratlovců mnohokrát nezávisle na sobě. Největší množství nezávislých vzniků živorodosti najdeme mezi šupinatými plazy, kde viviparie vznikala s mnohem větší frekvencí než v ostatních vertebrátních skupinách. Pro porozumění selekčním tlakům vedoucích k evoluci živorodosti bylo navrženo několik hypotéz, z nichž vědci nejvíce podporovanou je "adaptace na chladné podnebí". Podle této hypotézy k živorodosti vedla příznivá termoregulace vyvíjejících se embryí v těle matky. Obecně se předpokládá, že děložní retence vajec je mezistupněm ve vývoji živorodosti a dispozice k zadržování vajec v tělní dutině je jednou z nejdůležitějších preadaptací, které ovlivňují evoluci živorodosti u obratlovců. Dalšími limitujícími faktory může být např. typ skořápky, způsob určení pohlaví nebo hlídání snůšky jako alternativní rodičovská péče k živorodosti.
|
|
| |
host ::
RSS.